Medlánecký sysel

 Krásnou a slunečnou neděli 4.4. 2011 jsme strávili společně v Brně na letišti v Medlánkách. Tuto lokalitu nadšenci běhacího sportu dobře znají- staví se tady skvělé tratě a je zde vynikající zázemí. Pořadatelem závodu byl Český pes, rozhodčí dělala „naše“ Jana s Matoušem z Českého psa. Po příjezdu, kdy všichni prošli klasicky veterinární prohlídkou a přeparkovali si své kovové miláčky dolů ke dráze začaly tréninkové a licenční běhy.

Zpoždění bylo minimální, technika jela bez chybičky, natahování bylo naprosto bleskové a tak nám čas k prvnímu kolu závodu utekl velice rychle. Dráha byla podle mého názoru velmi dobře postavená, pokud si pejsci nedávali na střapec pozor tak se rychle ztratili, ale i to ke coursingu prostě patří. Viděli jsme běhy, kde závodníci tak kombinovali až běželi úplně jinam - pro diváky jistě úsměvné, pro majitele bohužel už tak moc ne.

V mezičase proběhly druhé kola licenčních běhů a já smekám před rozhodčími. Bylo teplo a stát tam celé dopoledne, sledovat všechny běhy a ani si neodpočinout bylo jistě dost vyčerpávající. Většina ostatních v přestávce uvítala možnost stravování v restauraci U křivé vrtule, kde vždy běží vše jako na drátkách. Majitel restaurace má nás pejskaře rád a i obsluha je velmi vstřícná.

Druhé kolo začalo ihned po licenčních bězích a k vidění byly neuvěřitelné výkony. Jako jedny z nezapomenutelných běhů bych ráda vypíchla mezi ostatními běh Italského chrtíka Yvet Feritte Bugsy- byla prostě neuvěřitelná. Také běh whippetů, který proběhl jako poslední byl prostě úchvatný. Pes Donatello Discobolos, alias „Gogo“ v zatáčce běžel s takovým zápalem, že to až vypadalo, že leží na boku. Právem si oba výše jmenovaní psi odnesli také ocenění za nejlepšího psa a fenu závodu. Věčnou škodou zůstává, že se v killu nehodnotí i artistická představení. Výhercem by tady byl jeden z Irských vlkodavů, který nám předvedl krásný kotoul.

Vím, že je zde psáno samými superlativy, ale v souvislosti s tímto závodem mě žádný jiný popis nenapadá- počasí, dráha, obsluha, rychlost i zázemí byly prostě na jedničku s hvězdičkou. Jedinou výtku, kterou bych si na tomto báječném dni našla by byla výzva pro majitele psů. Všichni jsme byli při příjezdu upozorněni, že vstup na přistávací a vzletovou dráhu je přísně zakázán. Přesto- tak jako pokaždé, se i tady našli majitelé, kteří chodili po dráze ( ano i ta plocha od restaurace dolů je dráha ) s volně pobíhajícími psy. Pokud vedení letiště rozzlobíme, mohou nám zde pro příště zakázat běhat a podobné prostory s takovýmto zázemím se shání velmi těžce.

Těšíme se tedy na další závod seriálu Lovec roku 2011. Běhu zdar!